Dopis od Mgr. Jiřího Glabazňi 

Vážená paní Velechovská, vážený pane Kubíne,
právě jsem si na internetu přečetl pozvánku na meditaci „Dejme šanci míru“ tuto sobotu v Praze. Také jsem se seznámil s průběhem a obsahem loňské akce „Obroda české matrice“, které se budou týkat následující řádky. 
Považuji podobné akce za velmi potřebné a v sobotu se na dálku k posílení mírové matrice připojím. K loňské meditaci vám však nemohu nenapsat následující řádky.

 

Podobná akce, má-li být účinná, nemůže být postavena na neúplném pochopení  a nesprávném hodnocení historických dějů.  Bitvě na Bílé hoře a následujícím událostem třicetileté války totiž cosi důležitého předcházelo. A toto něco (začátky osudových vláken) nevidět nebo zamlčet je z duchovního hlediska závažnou chybou.
Jinými slovy, že bylo Prozřetelností  „dopuštěno“ a Střední Evropou se prohnala  třicetiletá válka, mělo své příčiny. Považovat ji za nespravedlnost, která se stala z čistého nebe a která nastala jen tím, že Češi byli oproti Evropě „duchovně napřed“, zavání pýchou.

Ve stručnosti nabízím k zamyšlení  několik historických okolností, které staví bitvu na Bílé hoře i události třicetileté války a český národ do trochu jiného světla, než v jakém jste je na loňské meditaci prezentovali:

Samotný průběh bitvy na Bílé hoře je záhadný a stojí za to mu věnovat pozornost. Na čí straně byli duchovní ochránci našeho národa? Proč stavovské vojsko neustoupilo do tehdy nedobytné Prahy a prchalo v panice pryč? Kdo tehdy prokázal a neprokázal „ducha-přítomnost“?

Bitvě na Bílé hoře předcházely mimo jiné dvě velké nespravedlnosti ze strany evangelických stavů.Tou druhou byla defenestrace katolických místodržících, která proběhla bez soudu  a byla chladnokrevně dopředu připravena jako demonstrativní politická vražda. Za zmínku stojí i skutečnost, že se jednalo o třetí pražskou defenestraci. Přičemž z  oken vždy vyhazovali své odpůrce stoupenci podobojí, respektive  evangelíci. Dvakrát s oběťmi na životech, potřetí také se záměrem „zabít“. Co myslíte, je toto jednání ukazatelem duchovní vyspělosti? Víte, že klíčovou postavou defenestrace byl (německy hovořící) hrabě Thurn a naopak oba vyhození místodržící používali jako jazyk češtinu? Tou první nespravedlností je pak to, jak se čeští stavové zachovali k císaři Rudolfu II. v roce 1611, kdy jej připravili o trůn. Dva roky po vydání Majestátu, kterým Rudolf zaručoval svobodu jejich vyznání. A po třiceti šesti letech nebývalého rozkvětu českých zemí, o který se Rudolf zasloužil nejen přemístěním dvora do Prahy, ale také odoláváním tlaku, který byl na něj vyvíjen ze strany  radikální vídeňské protičeské  katolické kliky. (Rudolfovy obavy, že bude pro neposlušnost zavražděn, byly jednou z příčin jeho duševní nemoci). Zajímavostí je fakt, že všichni tři defenestrovaní v roce 1618 přežili a hovořili o tom jako o zázraku. Také fakt, že časový úsek mezi nástupem Rudolfa II. na český trůn a jeho odvoláním (1575-1611) byl stejně dlouhý jako doba mezi jeho smrtí a ukončením třicetileté války (1612-1648). Doba rozkvětu i doba nepříznivých okolností a zkázy trvala přesně 36 let.

K tématu doporučuji kapitolu „Záhadná defenestrace a záhadná bitva“ v knize Josefa Staňka „Falzifikace a falzifikátoři českých dějin“ a také knihu „Češi na začátku třetího tisíciletí“ od téhož autora.

Příčiny bloků v duševním organismu jedince i národa bývají především v jeho minulém nesprávném jednání, v chybných postojích a způsobených křivdách. Tyto bloky mají také svůj účel – zabránit dalšímu zatížení stejným nebo podobným jednáním. Jakékoliv meditace, modlitby a „čištění“ sice mohou pomoci, ale klíčové je vždy odstranění „trámu ve svém oku“, pochopení a uznání vlastního nesprávného jednání.

Duchovní rozvoj a rozvinutí potenciálu kohokoliv probíhá nejlépe na základě spravedlnosti a pravdy, objektivitou vůči všem stranám (v tomto případě tedy i tzv. českým nepřátelům – katolíkům, Habsburkům apod.). Černobílé vidění, založené na zamlčení záporů jedné a přehlížení nebo nedocenění kladů druhé strany, je brzdou a příčinou dalších bloků.

Výše napsaným nechci v žádném případě obhajovat popravu českých pánů na Staroměstském náměstí ani hrůzy třicetileté války. Chci jen poukázat na to, že měly své příčiny a osudové souvislosti. Mimochodem, iniciátorem „pozvání“ protestantských švédských a dánských vojsk, která pak v českých zemích páchala největší zločiny, byl stejný člověk jako u třetí pražské defenestrace – hrabě Thurn.

Domnívám se, že podobné akce jako „Obroda české matrice“ mají hluboký smysl, koneckonců, ze záznamu je patrná dobrá vůle a píle, se kterou byla připravena. Účinek by však byl několikanásobně větší, kdyby byla spojena se spravedlivým nazřením všech historických okolností.

Na závěr dovolte citát J.A. Komenského k tomuto tématu:

Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu,hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český! (zvýrazněná část bývá bohužel velmi často vynechávána)

S přátelským pozdravem a vírou v pochopení

Mgr. Jiří Glabazňa                                                                      Jeseník, 23.-28. 8. 2015

 

Odpověď Jiřímu Glabazňovi  

Zdravím Vás,

děkuji za dopis s informacemi, které jsem zvětší části znal. Na setkání však nebylo možné, v tak krátkém čase vše dopodrobna objasňovat.

Rozumím a souhlasím s Vámi jen v kontextu Bílé hory. Nám však šlo o celkové pochopení vývoje českého národa za posledních 2 tisíce let.

Říkáte to správně. Z celkové a dlouhodobého pohledu byl český a moravský národ za své snahy jít jinou cestou pokaždé silně znásilněn. To je potřeba vidět - reakce  ve společnosti s příchod Cyrila a Metoděje, po Husitské době i v době po Bílé hoře.

Dnes to platí pro celou Evropu, jak jsme vmanipulováni do destrukce organizovaným přílivem migrantů.

Společnost se stále neumí dostatečně bránit svévoli "elity mocných". To je dnešní velmi velký problém.


S poděkováním a vírou v lepší časy,

Jan Michael Kubín

Mediální partneři

medial regenerace

cestyksobe

VeHvezdach

logo priznaky new


Realizace: Instalace Joomla